O KAPELE
Petr Kalandra Memory Band
Zpráva o předčasném úmrtí Petra Kalandry zasáhla v roce 1995 širokou hudební veřejnost.
Odešla osobnost, která v dobách komunismu přinášela českému posluchači americký folkrock, blues ale i skvělou náladu. Dodnes si všichni Petrovi obdivovatelé připomínají jeho písně díky oficiálním nahrávkám (Marsyas, ASPM, Blues Session I, II…) ale i díky mnoha amatérským záznamům z koncertů.
Skupina Petr Kalandra Memory Band vznikla v roce 2005 jako pocta Petru Kalandrovi.
Naše koncerty jsou nabité hitovkami ale i méně známými skladbami z repertoáru Petra Kalandry, Marsyas nebo ASPM.
Večer ve společnosti skupiny Petr Kalandra Memory Band Vás přenese o několik let zpět, kdy všichni chtěli táhnout za zakázaný provaz, ale jiným směrem než jim bylo určováno. Večer plný pohody a skvělých písní, které Vám připomenou, že blues má 12 taktů, který uměl každý spočítat a že všechny princezničky co jsou zklamaný už dneska ví, jak chutná solnej sloup.
Za skupinu Petr Kalandra Memory Band – Míra Kuželka
Vznik a historie kapely
Prvotní myšlenka vznikla 23. listopadu 2004 po koncertu Vlasty Redla. V "mírně" nestřízlivém stavu se Honza Petrásek a Olda Šimků zmínili před Mírou Kuželkou (ve stejném stavu), že "znovuobjevili" hloubku Kalandrových textů a nápaditost jeho muziky. Míra se toho chytil s mírně nesrozumitelnými slovy "uděláme kapelu" a tak začalo "klíčit semínko" skupiny Petr Kalandra Revival Band ... později Memory Band.
Trojici Míra, Honza a Olda jako první doplnil řidič Petr Bláha, protože hrozilo že buď někdo z muzikantů přijde o řidičský průkaz, nebo že se z nějakého koncertu nebudou moci vrátit do svých domovů. Dalším členem se pak stal bubeník Petr Batěk, a dále alternující se klávesisté Petr Ernst a Martin Brádek, které oba nakonec (z důvodu jejich účinkování v dalších tělesech) vystřídal hráč na foukací harmoniky Igor Šikula. Později se za bicí místo Petra Baťka usadil Jirka Stárek. V této sestavě natočila skupina v roce 2009 živé DVD v havlíčkobrodském klubu Čechovka. Kromě jiných hostů byl k natáčení přizván i někdejší spoluhráč Petra Kalandry - Oskar Petr. Následně kapela navázala kontakt i s dalším z Kalandrových spoluhráčů a tím byla Zuzana Michnová. Od podzimu 2010 do roku 2013 odehrála skupina tour se Zuzanou a Oskarem po celé ČR a na Slovensku. Za této spolupráce vznikl i záznam České televize k šedesátinám Oskara Petra z pražského klubu Akropolis, a také DVD koncertu k filmu o Zuzaně Michnové "Jsem slavná tak akorát" režisérky Jitky Němcové, z pražského klubu LaFabrika. Následovala změna na postu bubeníka. Do kapely nastupil za bicí David Homola a také se vrací klávesy, na které hraje Richard Řeřicha. Tato sestava funguje dodnes. V roce 2019 se s kapelou spojila česká folková stálice - Pavlína Jíšová. Natočila se skupinou PKMB v mosteckém nahrávacím studiu Ponte Records CD s názvem "Neznámé". Na tuto spolupráci navazal i projekt - tour "Pavlína Jíšová 60", kdy se role doprovodu zhostila právě skupina PKMB, rozšířená o světového banjistu Davida Bendu a také o dlouholetého hudebního souputníka Pavlíny Jíšové, kterým je Jarda Matějů.
Míra Kuželka
kytara, zpěv
Nerad zkouší v čemž mu zbytek kapely vychází vstříc. V saku a kravatě ho téměř nespatříte, zato kraťasů, džínů a sandálů má plnou skříň. Silvestr je jediný den, kdy ho na 100% zastihnete doma. Na pódiu mluví převážně sám a o všem možném. Nejčastěji však o Igorovi. Jako jediný z kapely se s Petrem Kalandrou znal osobně. Jako jediný nehraje ve všech písničkách na kytaru. Jeho vztah k alkoholu vyráběnému z obilí by se dal označit slovem přátelský. Ovšem jak tvrdí "Za všechno může první panák… ten je prudce návykový!
Hraje na:
kytary: FURCH S 23 CR cut,
Yamaha FG-365SE (1985)
struny: Martin Custom Light 80/20 Bronze .011
foukací harmoniky: Hohner,
držák nápojů: K&M
další nástroj: kávová lžička
Oldřich Šimků (Linda)
kytara, zpěv
Na své kytary vyluzuje zvuky, ze kterých jde občas Mírovi hlava kolem. Chlubí se tím, že jezdil na vandry i v zimě. Ví co znamená červená barva na semaforu pro vlaky. Umí anglicky říct životně důležitou frázi "I am furt hungry". Nejí houby ani potraviny v nichž jsou obsaženy. Rád vypráví o Ampérovo chrápání, i když chrápe úplně stejně. Do letadla a na loď by ho nikdo nedostal. Kytky uznává pouze ty, co se dají sníst, nebo vykouřit. Umí si zlomit ledajakou kost v těle.
Hraje na:
kytary: Furch Silueton DX-61 CM,
Godin A6 Ultra Cognac Burst HG
struny: D´Addario XL 012 Heavy
kombo: Fender Acoustic, CRATE V 50-112 (full tube)
EFX: BOSS GT-100, BOSS Line Selector LS 2, BOSS Noise Suppressor NS 2
tuner: InteliTuner
David Homola
bicí
Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, má nejkratší vlasy v kapele. Poznámky k hraní si v nouzi píše na papírové tácky, ale umí hrát i zpaměti. Kromě bicích umí hrát i na kytaru, basu a na spoustu dalších nástrojů, například foukacích, klávesových a jiných. Umí plynatě anglicky což je velice užitečné při kapelních cestách do zahraničí.
Hraje na:
Snare: DW 14‘‘
Tom: 12"
Flor Tom: 14"
Plechy: vše Paiste Signature
Crash: 14“, 16“, 17“
Hi-Hat 13“, Ride 20“, pedál: DW 7000
Hardware: Sonor 4000 paličky: 5A
a v záloze má "krabici od banánů"
Jan Petrásek
baskytara, zpěv, řidič
Stará se o pravidelné doplňování informací na kapelní stránky. V jeho diáři se dá najít i to, kdy má Linda ranní a kdy noční směnu. Má nejtěžší aparát a nejtěžší tělo v kapele. V menších klubech se někdy stará i o kvalitní zvuk kapely. Většinou chodí po koncertech brzo spát. V noci chrápe tak, že by to v okruhu 2 km mohlo někoho vyděsit. S Mírou se věnuje drobným opravám kapelního vozidla (zejména stěračům) a také řeší velikost měsíce nad obzorem.
Hraje na:
baskytara: 5str.aktiv Yamaha TRB 1005J NT,
struny: D´Addario EXL
zesilovač: Gallien-Krueger MB 500, 500W
reprobox: Gallien-Krueger 212MBE, 600W, 8 Ohm, 2×12"
(alter.) kombo: Rolland Cube 100 Bass,
EFX: multi BOSS-MB1,
bezdrát: Line6 G90
tuner: Korg DTR2000 Rack Tune
Igor Šikula
foukací harmoniky
Všechno co dělá, dělá p-o-m-a-l-u. Voda tekoucí ze sprchy ho fascinuje natolik, že v ní dokáže pobývat i několik hodin. Domníváme se že má ruské hodinky které běží pomaleji, než hodinky nás ostatních, nebo prožívá svůj život na okraji černé díry, kde je tok času velice odlišný od reality. Je mu často zima a občas chodí spát oblečen do několika triček, svetrů, tepláků a ponožek. Když už někdo z kapely nezvládá sníst co mu bylo naloženo, končívají naše talíře u něj. Ke všemu přikusuje chleba (i ke knedlíkům). Na koncertech se o něm od Míry dozvíte nejvíc informací. Do klubových kronik maluje za kapelu obrázky, ovšem většinou foukací harmoniku (začínáme mít pochybnost, jestli by uměl i něco jiného). Jeho životní krédo je pravděpodobně: Velmi pomalu, ale nejistě.
Hraje na:
foukací harmoniky: Hohner, Tombo
kombo: VOX AC15C1-TV-BC,
mikrofon: Hohner (obal)
...vložka Crystal Element ASTATIC - JT 30, model 151
Richard Řeřicha
klávesy
Lidé si ho pletou s Ondřejem Hejmou. Při hraní používá obě ruce. Pokud ho budete chtít pozvat na panáka, tak určitě neodmítne Fernet. Chtěl by v kapelním autě sedět na místě velitele vozu. Má rád, když mu vlasy, které má ještě na hlavě, vlají při jízdě s otevřeným okýnkem. Kromě Davida se i on vyzná v notovém zápisu. Je nevysychající studnicí vtipných historek. Obtížně určuje směr, kterým se nachází pražské letiště.
Hraje na:
klávesy: Nord electro 4
kombo: VoiceSolo FX150
Petr Bláha († 14.5.2018)
řidič
Vždycky jsme dojeli tam kam jsme měli a skoro pokaždé včas, někdy i na úkor našich pocitů (zejména v oblasti žaludku). Věděl co znamená plná čára, omezená rychlost a červené světlo na semaforu. Během jeho jízdy jsme si občas užívali RZ (eR-Zety). To jsme se pak nebáli jen o sebe, ale také o nástroje v úložném prostoru auta. Na jeho „statku“ se konaly báječné kapelní pařby. Pokud nemusel řídit a mohl pít, nebylo dobré se k němu příliš přibližovat, neboť svému okolí neustále doléval a někdy nebyla možnost se mezi jednotlivými frťany ani nadechnout. Jako nehrající člen kapely býval ověšen foťákem a občas i kamerou a dokumentoval tak naše koncertní výrazy.
Řídil:
několik VW Transporterů a předposlední kapelní vozidlo Mercedes Sprinter